Vzpomínáme
13.10. 2014
Kocour Gárfíld odešel do zvířecího nebíčka za Duhový most.., kde už nikoho nic netrápí, nebolí.. /dožil se 7,5 roku/..
Dne 28.6.2012 odešel do psího nebíčka nejoblíbenější nejmenší nejmilejší štěňátko černobílý pejsek Cody přezdívaný Prcek /Prcíček, Plšek, Plšínek/nar. 1.4.2012. Měli jsme Tě velice rádi/. A budeme na Tebe stále myslet, jsi s námi Plšínku na fotkách, v mysli, stále s námi.
Dále se s námi rozloučila 14.7.2012 naše VELKÁ DÁMA, KRÁLOVNA, NÁŠ VELKÝ HAFAN /teta všech štěňátek/ A NEJSTARŠÍ ČLEN naší rodiny NĚMECKÁ OVČAČKA Denny Aned Moravia, nar. 29.5.1998 - odešla ve 14 letech měsici a půl v poklidu, v tichu, v sobotu v odpoledních hodinách nám pomalu umírala před očima. Deniska byla Dáma před kterou všichni pejsci dávali najevo hold její šarmanstnosti psí vlčice s vlčími sklony. Ať to byl čuvač, nebo pudlík, či jezevčík.
Měli jsme Tě Denisko velmi rádi, moc nám chybíš, bylas vždy neúplatný hlídač a splečník. Je nám bez Tebe smutno, moc smutno, prázdno.. lidem, pitbulínům a kocourovi. Všichni za Tebou smutníme.
Bylo zajímavé, že v sobotu navečer 14.7.2012 něco mezi 18 - 19hodinou, kdy Deniska odcházela /umírala/ za duhový most, byla nádherná duha vidět a dvojitá. Nafotila jsem na mobil, pak dáme na webovky. Opravdu odchází pejsci za Duhový most.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pověst o Duhovém mostě
Když umře nějaké zvíře, které je tady na zemi někomu zvláště blízké, dostane se na kraj Duhového mostu. Jsou tam krásné louky, kopce a jezera, kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát. Mají plno dobrého jídla, pití. I slunečního svitu, jsou v teple v pohodlí. Tam pejsek zase omládne, může volně běhat podle chuti, k jídlu má tu nejjemnější játrovou paštiku, k odpočinku ho čeká pelíšek zprachového peří. Nic ho nestraší, nejsou tam žádné bouřky, ani zlí tvorové. Naši chlupatí kamarádi mají všechno, co jejich srdíčka žádají a po čem v životě toužili. I neduhy, které je provázely, jsou pryč.Ten, kdo byl starý, je opět mladý, ten kdo byl nemocen, či poraněn, je opět zdráv a při síle, plný života. Jsou zpět takoví, jaké si je pamatujeme z nejkrásnějších snů.
Jsou šťastni, až na jedinou maličkou výjimku, chybí jim jejich páníček, přítel největší. Všichni si spolu hrají, až příjde den, kdy se pejsek najednou zastaví a zpozorní, podívá se do dálky. Jeho oči se rozzáří, celé tělo se nadšeně rozechvěje. Opustí kamarády a rozběhne se zelenou trávou k obzoru, stále rychleji a rychleji. Objevil svého lidského přítele a když se konečně setkají, pevně se obejmou. V radostně bláznivém vítání, pejsek olízne tváře, ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá do věrných očí, které nadlouho zmizely z jeho života, ale nikdy se neztratily z jeho srdce.
Už je nic nerozdělí. A tehdy překročí Duhový most společně...
